top of page

Jsem sluchový cíťa. Jaký typ člověka jste podle manažerské psychologie vy aneb Jak se správně ptát?

Obrázek autora: Petr BartíkPetr Bartík

Aktualizováno: před 1 dnem

Vytvořeno AI

Přečtěte si následující dvě věty: „Jak ti to zní?“ vs. „Jak to vidíš?“ Může se zdát, že mezi nimi není moc velký rozdíl. Opak je ale pravdou. Když chceme od různých lidí zjistit určité informace, záleží na tom, jak se zeptáme. Jsou lidé, u kterých bychom se měli ptát tou první otázkou. Potom ti, u kterých je vhodné zvolit spíš druhou. A pak další lidé, u kterých bysme otázku měli položit ještě jinak.


Umění správně položené otázky je základním stavebním kamenem pro efektivní komunikaci. Jestli však chcete poznat druhé, nejdřív je třeba poznat sám sebe.


Jaký typ jste vy?

 

Lidé se dělí různě. Co ovšem velmi pomáhá v manažerské psychologii a dalších podobných oblastech, jako je třeba marketing, je následující rozdělení:


  • Vizuální

  • Sluchoví

  • Pocitoví

  • Čichoví


Pojďme se podívat, co je pro daný typ typické – díky čemu zjistíte, jaký typ jste zrovna vy.

 







1. Vizuální

 

Vizuální lidé, jak samo označení napovídá, preferují informace vidět. Nejlépe se učí pomocí obrazů, grafů, videí a prezentací. Pamatuje si obličeje, ne jména.


Hodně na ně zkrátka působí vizuální stránka věcí i lidí. Je pro ně důležité, jak někdo nebo něco vypadá, a podle toho se rozhodují – co si koupí, kam pojedou na výlet nebo dovolenou, s kým se dají do řeči, koho budou uznávat… a tak dál.


Vizuálních lidí se proto ptejte, jak to vidí.


2. Sluchoví

 

Sluchové lidi poznáte podle toho, že na ně velmi působí hudba. Jasně, hudba působí na každého z nás. Ale u lidí, u kterých v jejich podvědomí dominuje zvuk, to platí tak nějak dvojnásob. Snadno se u ní dojmou, roztančí, cokoliv.


Tohle je i můj případ. Hudba mě dokáže emočně velmi silně zasáhnout a ovlivnit moji náladu. Často při ní píšu.


Sluchoví typ tedy preferuje informace slyšet. Jeho (ne)sympatie ke konkrétním lidem se podvědomě odvíjí taky od toho, jak zní jejich hlas. A nejlíp se učí prostřednictvím přednášek, diskuzí, audioknih a podcastů. Pamatuje si jména, obličeje ne.


Až budete chtít slyšet názor člověka sluchového typu, zeptejte se ho, jak mu to zní.

 

3. Pocitoví


Předposlední typ preferuje fyzický dotyk a manipulaci s předměty. Nejlíp se učí hmatovými zkušenostmi a manuální činností.


Rozhoduje se podle toho, jak se cítí. Když mu někde s někým není dobře, často to nemá racionální odůvodnění. Prostě to tak cítí. A tak odejde.


Tady pod toho se zase podepisuju. Na svoje pocity dám dost. Rozhodně častěji než na svoje (i)racionální pochody, soudy a závěry. Mám pocit, že emoce bývají pravdivější než myšlenky. I když ani ony nemusí být vždycky stopro pravdivé. I emoce umí klamat. Ale prostě jim věřím víc. A když se v přítomnosti někoho necítím dobře, nepotřebuju hledat důvody, proč to tak je.


(Všimněte si, jak jsem začal třetí větu tohoto odstavce. Úplně přirozeně, neměl jsem to v plánu, přísahám!)


Takže už je vám asi jasné, jak se ptát cíťů. Jak se (ohledně toho) cítíš?


4. Čichoví


Poslední typ preferuje učení a zapamatování skrze vůně. Může být citlivý na různé pachy, které ovlivňují jeho náladu i koncentraci. A jestli se s vámi dá do řeči, to může záviset taky od toho, jak moc mu (ne)voníte.


Tohle se mě naopak vůbec netýká, protože mám celoroční rýmu.


A jak se tedy ptát čichově zaměřených lidí? Podobně jako u předchozího typu. Jak to cítíš? U tohohle typu se klidně nebojte zeptat, jestli mu daná situace nesmrdí.

 

Tak už víte, co jste za typ?

 

Dost možná jste na tom stejně jako já. Tedy mix dvou typů. A těžko dokážete určit, který z těch dvou je ten dominantní. To je úplně normální. Je to podobné jako u introverze a extroverze – nikdo nejsme 100% introvert nebo extrovert.


Rozdělení, které jsme v tomto článku popsal, by měl znát každý (dobrý) manažer. Já si ale myslím, že se to hodí znát každému.


A jak to vidíte vy? Jak vám to zní? Cítíte se ohledně tohohle pohledu v pohodě? Nesmrdí vám to náhodou?

 

Tak až se příště budete svých přátel ptát na radu, pohled na věc, plány na víkend nebo cokoliv dalšího, promyslete si, jak se jich (správně) zeptat. A možná budete překvapeni z toho, co z nich vypadne. Dost pravděpodobně z nich vyleze až překvapivě trefná, věcná a upřímná odpověď, v jakou jste ani nedoufali.




Líbil se vám článek? Kupte si mojí novou knihu ROZPAD DUŠE a získejte tištěné poděkování v knize nebo jiné odměny.


Baví vás, jak píšu a chcete víc? Podpořte mě a přidejte se na mé HeroHero.

 

 

35 zobrazení0 komentářů

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

コメント


bottom of page