Napsal jsem dopis. Sám sobě. A vám doporučuju udělat to samé. Dopis, který si přečtete pokaždé, když vám bude ouvej.
Ahoj, Péťo,
vím, že jsme spolu dlouho nemluvili.
Byl jsi na mě naštvanej. Chci se ti za to omluvit.
O hodně věcech, které jsme spolu měli probrat, jsme nemluvili. A tak mezi námi vyrostla stěna.
Chtěl jsem ti jenom říct, že ti odpouštím.
A že se na mě můžeš kdykoliv spolehnout.
Chci, abys věděl, že tě považuji za svého nejlepšího přítele.
Takový, jaký jsi, jsi úplně v pořádku. Nepotřebuješ uznání ani potvrzení druhých. Tvoje tělo, mysl… všechno je v pořádku. Není třeba nic přidávat. Ani nic odebírat.
I když se ti to nezdá, nemusíš nikomu nic dokazovat. Nebo vysvětlovat. Ne.
Nepotřebuješ pochopení druhých. Jejich starosti nejsou tvoje. A tvoje zas nejsou jejich. A tak je to úplně v pořádku.
Tvoje minulost. Přítomnost. I budoucnost. Všechno je to v pořádku. Vše se děje, jak má.
A všechno, co máš, už stačí. Máš dost.
Pamatuj, že to ty jsi vždycky na prvním i posledním místě.
Mám tě rád.
S úctou
tvůj nejvěrnější přítel
já Líbil se vám článek? Kupte si mojí novou knihu ROZPAD DUŠE a získejte tištěné poděkování v knize nebo jiné odměny.
Baví vás, jak píšu a chcete víc? Podpořte mě a přidejte se na mé HeroHero.
Comments